Sin título-1
Transcripción
Sin título-1
► Ñe'ẽ rehegua Péicha ojejuhu censo-pe Paraguay. Ñe'ẽ ypy ojeporuvéva tapicha omboty ha ohasámava 5 ary, (%), 2012 III Jepapa Paraguay Ryepýpe Indígena kuéra rehegua ► Paraguay ryepýpe oiko 117.150 indígena. Censo Pueblo Indígena rehegua ojuhu ha oipapa 113.254 indígena ha Censo Nacional katu ojuhu 3.896. Guaraní 48,9% Ambue ñe’ẽ(*) 1,8% kuéra omboty ha ohasámava 10 ary mbovy eterei ohupitýva hekopete tekombo'e Paraguay retãme ojehekombo’e háicha (Educación formal). Indígena ñe’ẽ 49,3% Fuente: DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012. (*) Oike ipype: ambue ñe' ẽ /noñe'ẽiva/ ojekuaa'ỹva. CENSO 2012 ► Indígena ► Ko'ãva apytépe, hetave oĩ umi omohu'ã va'ekue 3 ary añónte tekombo'e syry. Tavaháre hi'are tekombo'e syrýpe 5 ary rupi ha okaháre katu 3,2 ary añónte. ► 37,6% indígena ohasámava 15 ary pukukue ndoleéi ha ndohaikuaái, péva he'ise, 10 indígena apytégui 4 voi nomohu'ãi 2º grado tekombo'e syry mbo'ehaópe. ► Óga kuéra rehegua Paraguay. Mba'éichagua óga ryepýpepa oiko tapicha kuéra (%), 2012 73,6 ► Tembiapópe jeike rehegua, umi tapicha omba'apóva ha omba'apo'ỹva oñembojojárõ umi oĩva guive omba'apo haguãichava ohasa pyrémava 10 ary ohupity 52,6%. ► Ojejuhu 80,5% umi tapicha oĩmava omba'apo haguãicha, ohasa pyrémava 10 ary, omba'apo hína térã omba'apo kuri sector primario-pe: péva he'ise: omba'apo kokuépe, oñangareko mymbáre, omba'apo ka'aguýre, ojapóva mymba ka'aguy jeheka ha pira ñeguenohẽ. 19,6 ► Ojejuhu 5,5 Óga Ráncho 11,3% indígena hete noĩmba porãiva: taha'e ohecha'ỹva, ohendu'ỹva, omongu'e kuaa'ỹva hete, upépe oikepaitéma umi oĩ vai etéva térã umi oĩ vai ete'ỹva. Umi ohecha porã'ỹva ohupity 7,7% ha ohendu pora'ỹva ohupity 5,0%. Umi mitãmimi oku'ekuaa'ỹva ohasámava 2 ary katu ohupity 6,7%. 1,3 Óga karape'i Óga pyrusu Fuente: DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012. ► 49,3% indígena ohasámava guive 5 ary oiporu iñe'ẽ ypýramo iñe'ẽnguéra Paraguay. Óga kuérape oguahẽva umi servicios básicos, ha oikovéva tapicha ipype (%), 2012 Censo 2002 Censo 2012 31,2 9,7 2,5 ► Indígena kuéra apytépe 77,1% omombe'u oĩmaha héra Registro Civil-pe. Y potĩ ha hesãiva jeguereko ► 64,0% 4,7 5,2 Yty ñembyaty hekopetéva 1,1 3,8 Baño moderno ha pozo ciego jeguereko Fuentes: DGEEC. II Censo Nacional Indígena de Población y Viviendas, 2002. DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012. 27,4% 36,2% Fuente: DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012. indígena oguereko cédula de identidad. Umi oikóva tavaháre 77,1% omobe'u oguerekoha cédula ha okaháre katu ohupity 62,8%. ► Electricidad jeguereko rehegua, ojejuhu 31,2% oguereko luz eléctrica hógape, upe censo 2002-pe ojejuhu kuri 9,7%. Upéicha avei, ojehecha hetaveha ko'ãga oguerekóva y ipotĩ ha hesãiva, 15,1% he'i hógape oĩha y upéichagua, upe censo 2002-pe ojejuhu kuri 2,5%. ► 5,2% indígena rógagui oñembyaty yty hekopeguáichaite, kóva michĩmi ojupive; pe 2002-pe ojejuhu kuri 4,7% añónte. Paraguay. Óga kuéra rehegua oikovéva ipype tapicha, ojeporavóva mba'e, mba'e porãitapa oguereko (%), 2012 19,8% tee, lengua indígena oje'eha, ha 48,9% oiporu guarani ñe'ẽ, ha'éva Paraguay ñe'ẽ tee, ha umi hembyre katu oiporu ambue ñe'ẽ ndaha'éiva indígena ñe'ẽ ha guarani ñe'ẽ. Umi oikóva tavaháre 84,8% oĩma héra Registro Civil-pe ha okaháre katu ohupity 76,4%. 15,1 Luz eléctrica jeguereko Marandu Paha Jepapa Indígena kuéra rehegua 2012 43,1% ► Baño moderno ha pozo ciego oguerekóva rehegua, ojejuhu 3,8% indígena róga rupi ojeporuha, pe censo 2002-pe ko mba'e ojejuhu kuri sa'ive 1,1% añónte. ► Ko Censo 2012-pe, ojejuhu hetaveha óga jára kuimba'éva, 64,0%, tavaháre ojojave kuñandi: kuimba'e, óga jára ohupyty 52,7% ha kuña óga jára katu 47,3%; okaháre hetave kuimba'e óga jára, 65,0% ñambojovakétarõ 35,0% kuña óga jára. Naciones Unidas y Saavedra - Fernando de la Mora, Zona Norte Telefax: (595-21) 205 308 - 205 424 - www.dgeec.gov.py E-mail: [email protected] DIRECCIÓN GENERAL DE ESTADÍSTICA, ENCUESTAS Y CENSOS ► Tapicha hete noĩmba porãiva ► Ava aty Paraguáy. Tapicha indígena kuéra rekove rehegua, censo ohupitýva 1981-2012 Tapicha indígena kuéra rekove rehegua ojeporavóva departamento rupive 2012 Paraguay. Porcentaje (%) tapicha indígena rehegua, ojeporavóva ohecha porã'ỹva, ohendu pora'ỹva térã omongu'e kuaa'ỹva hete, 2012 117.150(*) 11,3 89.169 7,7 6,7 5,0 49.487 38.703 Jehecha 3,7% 1981 1992 2002 21,6% 3,5% Paraguay. Olee ha ohaikuaa'ỹva jeporavo % tapicha indígena ohasámava 15 ary apytégui, ojeporavóva pueblo rupive, 2012 22,6% 12,1% 3,3% 54,7 1,8% Departamento Asunción 4,0 Guaraní Lengua Maskoy Mataco Mataguayo 1,7 Zamuco Guaicurú 0,8 Indígena’ỹva(*) Fuente: DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012. (*) Oñe' ẽ hína umi tapicha kuéra ndaha'éiva indígena ha oikóva indígena kuéra rekohápe. Paraguay. Tapicha indígena kuéra rekove rehegua (%), ojeporavóva pueblo rupive, 2012 Mbya Guaraní Ava Guaraní Paĩ Tavyterã Nivaclé Enlhet Norte Enxet Sur Angaité Guaraní Occidental Sanapaná Guaraní Ñandéva Ayoreo Toba Maskoy Qom Ybytoso Maká Ache Manjui Guaná Tomárãho Indígena’yva(*) 8,3% 0,4% 15,2 20.546 (18,1) 17.921 (15,8) 15.494 (13,7) 14.768 (13,0) 8.167 (7,2) 7.284 (6,4) 5.992 (5,3) 3.587 (3,2) 2.866 (2,5) 2.470 (2,2) 2.461 (2,2) 2.072 (1,8) 1.939 (1,7) 1.915 (1,7) 1.888 (1,7) 1.884 (1,7) 582 (0,5) 393 (0,3) 152 (0,1) 873 (0,8 ) San Pedro 3.703 Guairá 1.221 Caaguazú 9.367 Caazapá 3.694 Itapúa 2.266 Alto Paraná 6.859 Central 2.012 Amambay 11.852 Canindeyú 13.662 Presidente Hayes 25.573 Boquerón 24.454 TOTAL 3,3% 459 3.998 6,1% 1,1% Ava aty Concepción Alto Paraguay 2,0% Manjui Paĩ Tavyterã Tomárãho Mbya Guaraní Angaité Ayoreo Enxet Sur Sanapaná Total Toba Maskoy Guaná Maká Ybytoso Ava Guaraní Qom Enlhet Norte Guaraní Ñandéva Ache Nivaclé Indígena'ỹva (*) Guaraní Occidental 79,2 59,3 57,7 55,4 47,4 45,8 44,7 43,6 37,6 36,9 35,2 32,6 31,2 29,3 28,9 25,8 24,6 22,7 17,9 14,5 7,3 0 20 60 80 100 Fuente: DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012. (*) Oñe'ẽ hína umi tapicha kuéra ndaha'éiva indígena ha oikóva indígena kuéra rekohápe. ►Tembiapo rehegua Paraguay. Tapicha indígena kuéra rekove rehegua ombotýmava 10 ha hetave ary ikatukuaáva omba'apo, tembiapo ñemohenda rupive (%), 2012 Terciario 9,5% 4.134 Otro (*) 3,1% Secundario 6,9% 113.254 (*) (*) Oñe' ẽ hína umi tapicha indígena ojejuhu va'ekue ojejapokuévo Censo Nacional Pueblo Indígena kuéra rehegua 2012. % 40 % Fuente: DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012. Fuente: DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012. (*) Oñe' ẽ hína umi tapicha kuéra ndaha'éiva indígena ha oikóva indígena kuéra rekohápe. Térã ambue mba’e hetepe noĩporãiva ►Tekombo'e 10,5% Paraguay. Mba'éichapa iñasãi indígena kuéra jepapa rehegua (%), ojeporavóva iñe'ẽ nguéra rupive, 2012 23,6 Ñemongu’e(*) Fuente: DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012. (*) Oikéma ipype umi tapicha omboty ha ohasámava 2 ary. 2012 Fuentes: INDI. Censo y Estudio de Población Indígena del Paraguay, 1981. DGEEC. Censo Nacional de Población y Viviendas, 1992. DGEEC. II Censo Nacional Indígena de Población y Viviendas, 2002 y Censo Nacional de Población y Viviendas, 2002. DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012 y Censo Nacional de Población y Viviendas, 2012. (*) Oikéma ipype umi 3.896 indígena ojejuhu va'ekue Censo Nacional, oporandu ramo guare indígena rehegua. Ñehendu Ombohasa guaraní ñe'ẽme: Esteban Ortega Ohecha jevy jehaipyre: Nélida Otazú Omohenda: Patricia Ortiz Peña Oipytyvõ: Yolanda Barrios Nancy Cano Andrés Brítez Rosalba Bazán Primario 80,5% Primario: umi omba'apóva kokuépe, oñangarekóva mymbáre, omba'apóva ka'aguýre, ojapóva mymba ka'aguy jeheka ha pira ñeguenohẽ. Secundario: Omba'apóva industria manufacturera, óga kuéra apo, Itaju renda ha ita jejo'ópe. Terciario: omba'apóva electricidad, gas, y, yvy ñehepyme'ẽme, tembiapo opaichagua tapicha kuérape guarã. Fuente: DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012. (*) Oike ipype: Ohekáva tembiapo ypy rehegua ha opaichagua tembiapo.