Sin título-1

Transcripción

Sin título-1
► Ñe'ẽ rehegua
Péicha ojejuhu censo-pe
Paraguay. Ñe'ẽ ypy ojeporuvéva tapicha omboty ha ohasámava 5 ary, (%), 2012
III Jepapa Paraguay
Ryepýpe Indígena kuéra
rehegua
► Paraguay ryepýpe oiko 117.150 indígena. Censo Pueblo Indígena rehegua
ojuhu ha oipapa 113.254 indígena ha Censo Nacional katu ojuhu 3.896.
Guaraní
48,9%
Ambue ñe’ẽ(*)
1,8%
kuéra omboty ha ohasámava 10 ary mbovy eterei ohupitýva
hekopete tekombo'e Paraguay retãme ojehekombo’e háicha (Educación
formal).
Indígena ñe’ẽ
49,3%
Fuente:
DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas
para Pueblos Indígenas, 2012.
(*) Oike ipype: ambue ñe' ẽ /noñe'ẽiva/ ojekuaa'ỹva.
CENSO 2012
► Indígena
► Ko'ãva apytépe, hetave oĩ umi omohu'ã va'ekue 3 ary añónte tekombo'e
syry. Tavaháre hi'are tekombo'e syrýpe 5 ary rupi ha okaháre katu 3,2 ary
añónte.
► 37,6% indígena ohasámava 15 ary pukukue ndoleéi ha ndohaikuaái, péva
he'ise, 10 indígena apytégui 4 voi nomohu'ãi 2º grado tekombo'e syry
mbo'ehaópe.
► Óga kuéra rehegua
Paraguay. Mba'éichagua óga ryepýpepa oiko tapicha kuéra (%), 2012
73,6
► Tembiapópe
jeike rehegua, umi tapicha omba'apóva ha omba'apo'ỹva
oñembojojárõ umi oĩva guive omba'apo haguãichava ohasa pyrémava 10
ary ohupity 52,6%.
► Ojejuhu 80,5% umi tapicha oĩmava omba'apo haguãicha, ohasa pyrémava
10 ary, omba'apo hína térã omba'apo kuri sector primario-pe: péva he'ise:
omba'apo kokuépe, oñangareko mymbáre, omba'apo ka'aguýre, ojapóva
mymba ka'aguy jeheka ha pira ñeguenohẽ.
19,6
► Ojejuhu
5,5
Óga
Ráncho
11,3% indígena hete noĩmba porãiva: taha'e ohecha'ỹva,
ohendu'ỹva, omongu'e kuaa'ỹva hete, upépe oikepaitéma umi oĩ vai etéva
térã umi oĩ vai ete'ỹva. Umi ohecha porã'ỹva ohupity 7,7% ha ohendu
pora'ỹva ohupity 5,0%. Umi mitãmimi oku'ekuaa'ỹva ohasámava 2 ary katu
ohupity 6,7%.
1,3
Óga karape'i
Óga pyrusu
Fuente:
DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012.
► 49,3% indígena ohasámava guive 5 ary oiporu iñe'ẽ ypýramo iñe'ẽnguéra
Paraguay. Óga kuérape oguahẽva umi servicios básicos, ha oikovéva tapicha
ipype (%), 2012
Censo 2002
Censo 2012
31,2
9,7
2,5
► Indígena kuéra apytépe 77,1% omombe'u oĩmaha héra Registro Civil-pe.
Y potĩ ha hesãiva
jeguereko
► 64,0%
4,7
5,2
Yty ñembyaty
hekopetéva
1,1
3,8
Baño moderno ha
pozo ciego
jeguereko
Fuentes:
DGEEC. II Censo Nacional Indígena de Población y Viviendas, 2002.
DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012.
27,4%
36,2%
Fuente:
DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012.
indígena oguereko cédula de identidad. Umi oikóva tavaháre
77,1% omobe'u oguerekoha cédula ha okaháre katu ohupity 62,8%.
► Electricidad
jeguereko rehegua, ojejuhu 31,2% oguereko luz eléctrica
hógape, upe censo 2002-pe ojejuhu kuri 9,7%. Upéicha avei, ojehecha
hetaveha ko'ãga oguerekóva y ipotĩ ha hesãiva, 15,1% he'i hógape oĩha y
upéichagua, upe censo 2002-pe ojejuhu kuri 2,5%.
► 5,2%
indígena rógagui oñembyaty yty hekopeguáichaite, kóva michĩmi
ojupive; pe 2002-pe ojejuhu kuri 4,7% añónte.
Paraguay. Óga kuéra rehegua oikovéva ipype tapicha, ojeporavóva mba'e,
mba'e porãitapa oguereko (%), 2012
19,8%
tee, lengua indígena oje'eha, ha 48,9% oiporu guarani ñe'ẽ, ha'éva
Paraguay ñe'ẽ tee, ha umi hembyre katu oiporu ambue ñe'ẽ ndaha'éiva
indígena ñe'ẽ ha guarani ñe'ẽ.
Umi oikóva tavaháre 84,8% oĩma héra Registro Civil-pe ha okaháre katu
ohupity 76,4%.
15,1
Luz eléctrica
jeguereko
Marandu Paha Jepapa
Indígena kuéra rehegua
2012
43,1%
► Baño moderno ha pozo ciego oguerekóva
rehegua, ojejuhu 3,8% indígena
róga rupi ojeporuha, pe censo 2002-pe ko mba'e ojejuhu kuri sa'ive 1,1%
añónte.
► Ko
Censo 2012-pe, ojejuhu hetaveha óga jára kuimba'éva, 64,0%,
tavaháre ojojave kuñandi: kuimba'e, óga jára ohupyty 52,7% ha kuña óga
jára katu 47,3%; okaháre hetave kuimba'e óga jára, 65,0%
ñambojovakétarõ 35,0% kuña óga jára.
Naciones Unidas y Saavedra - Fernando de la Mora, Zona Norte
Telefax: (595-21) 205 308 - 205 424 - www.dgeec.gov.py
E-mail: [email protected]
DIRECCIÓN GENERAL
DE ESTADÍSTICA,
ENCUESTAS Y CENSOS
► Tapicha hete noĩmba porãiva
► Ava aty
Paraguáy. Tapicha indígena kuéra rekove rehegua, censo ohupitýva 1981-2012
Tapicha indígena kuéra rekove rehegua ojeporavóva
departamento rupive 2012
Paraguay. Porcentaje (%) tapicha indígena rehegua, ojeporavóva ohecha
porã'ỹva, ohendu pora'ỹva térã omongu'e kuaa'ỹva hete, 2012
117.150(*)
11,3
89.169
7,7
6,7
5,0
49.487
38.703
Jehecha
3,7%
1981
1992
2002
21,6%
3,5%
Paraguay. Olee ha ohaikuaa'ỹva jeporavo % tapicha indígena ohasámava
15 ary apytégui, ojeporavóva pueblo rupive, 2012
22,6%
12,1%
3,3%
54,7
1,8%
Departamento
Asunción
4,0
Guaraní
Lengua
Maskoy
Mataco
Mataguayo
1,7
Zamuco
Guaicurú
0,8
Indígena’ỹva(*)
Fuente:
DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012.
(*) Oñe' ẽ hína umi tapicha kuéra ndaha'éiva indígena ha oikóva indígena kuéra rekohápe.
Paraguay. Tapicha indígena kuéra rekove rehegua (%), ojeporavóva pueblo
rupive, 2012
Mbya Guaraní
Ava Guaraní
Paĩ Tavyterã
Nivaclé
Enlhet Norte
Enxet Sur
Angaité
Guaraní Occidental
Sanapaná
Guaraní Ñandéva
Ayoreo
Toba Maskoy
Qom
Ybytoso
Maká
Ache
Manjui
Guaná
Tomárãho
Indígena’yva(*)
8,3%
0,4%
15,2
20.546 (18,1)
17.921 (15,8)
15.494 (13,7)
14.768 (13,0)
8.167 (7,2)
7.284 (6,4)
5.992 (5,3)
3.587 (3,2)
2.866 (2,5)
2.470 (2,2)
2.461 (2,2)
2.072 (1,8)
1.939 (1,7)
1.915 (1,7)
1.888 (1,7)
1.884 (1,7)
582 (0,5)
393 (0,3)
152 (0,1)
873 (0,8 )
San Pedro
3.703
Guairá
1.221
Caaguazú
9.367
Caazapá
3.694
Itapúa
2.266
Alto Paraná
6.859
Central
2.012
Amambay
11.852
Canindeyú
13.662
Presidente Hayes
25.573
Boquerón
24.454
TOTAL
3,3%
459
3.998
6,1%
1,1%
Ava aty
Concepción
Alto Paraguay
2,0%
Manjui
Paĩ Tavyterã
Tomárãho
Mbya Guaraní
Angaité
Ayoreo
Enxet Sur
Sanapaná
Total
Toba Maskoy
Guaná
Maká
Ybytoso
Ava Guaraní
Qom
Enlhet Norte
Guaraní Ñandéva
Ache
Nivaclé
Indígena'ỹva (*)
Guaraní Occidental
79,2
59,3
57,7
55,4
47,4
45,8
44,7
43,6
37,6
36,9
35,2
32,6
31,2
29,3
28,9
25,8
24,6
22,7
17,9
14,5
7,3
0
20
60
80
100
Fuente:
DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012.
(*) Oñe'ẽ hína umi tapicha kuéra ndaha'éiva indígena ha oikóva indígena kuéra rekohápe.
►Tembiapo rehegua
Paraguay. Tapicha indígena kuéra rekove rehegua ombotýmava 10 ha hetave
ary ikatukuaáva omba'apo, tembiapo ñemohenda rupive (%), 2012
Terciario
9,5%
4.134
Otro (*)
3,1%
Secundario
6,9%
113.254 (*)
(*) Oñe' ẽ hína umi tapicha indígena ojejuhu va'ekue ojejapokuévo Censo Nacional Pueblo
Indígena kuéra rehegua 2012.
%
40
%
Fuente:
DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012.
Fuente:
DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012.
(*) Oñe' ẽ hína umi tapicha kuéra ndaha'éiva indígena ha oikóva indígena kuéra rekohápe.
Térã ambue mba’e
hetepe noĩporãiva
►Tekombo'e
10,5%
Paraguay. Mba'éichapa iñasãi indígena kuéra jepapa rehegua (%), ojeporavóva
iñe'ẽ nguéra rupive, 2012
23,6
Ñemongu’e(*)
Fuente:
DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012.
(*) Oikéma ipype umi tapicha omboty ha ohasámava 2 ary.
2012
Fuentes:
INDI. Censo y Estudio de Población Indígena del Paraguay, 1981.
DGEEC. Censo Nacional de Población y Viviendas, 1992.
DGEEC. II Censo Nacional Indígena de Población y Viviendas, 2002 y Censo Nacional de Población y
Viviendas, 2002.
DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012 y Censo Nacional de
Población y Viviendas, 2012.
(*) Oikéma ipype umi 3.896 indígena ojejuhu va'ekue Censo Nacional, oporandu ramo guare indígena
rehegua.
Ñehendu
Ombohasa guaraní ñe'ẽme: Esteban Ortega
Ohecha jevy jehaipyre: Nélida Otazú
Omohenda: Patricia Ortiz Peña
Oipytyvõ:
Yolanda Barrios
Nancy Cano
Andrés Brítez
Rosalba Bazán
Primario
80,5%
Primario: umi omba'apóva kokuépe,
oñangarekóva mymbáre, omba'apóva
ka'aguýre, ojapóva mymba ka'aguy
jeheka ha pira ñeguenohẽ.
Secundario: Omba'apóva industria
manufacturera, óga kuéra apo, Itaju
renda ha ita jejo'ópe.
Terciario: omba'apóva electricidad, gas,
y, yvy ñehepyme'ẽme, tembiapo
opaichagua tapicha kuérape guarã.
Fuente:
DGEEC. III Censo Nacional de Población y Viviendas para Pueblos Indígenas, 2012.
(*) Oike ipype: Ohekáva tembiapo ypy rehegua ha opaichagua tembiapo.

Documentos relacionados